Co v zimě na zahradě?

Když teď řeknu, že jsem pracovala na zahradě, většina lidí na mě kouká jako na blázna. Zimu přece tráví zahradník v teple svého domova!

Tak to ale nemusí být. U mnoha venkovních prací nás limituje jen naše vlastní nepohodlí a zažité stereotypy.

Jak jsem pohnula horou

Mně osobně umožnila letošní doteď mírná zima posunout dále tvorbu terénu naší zahrady. Přišla jsem totiž k několika plným tatrovkám země. Nechala jsem je složit vzadu za naším domem a konečně si mohu plnit sen o zahradě jiné než placaté.

První část mnou vymyšleného terénu mi upravil bagr, který dělal jiné úpravy kolem domu. Další práce už zbyly na mě (ve spolupráci s kolečkem, lopatou a hráběmi). A musím říct, že taková práce velmi dobře funguje na psychickou a hlavně fyzickou kondičku.

Neznamená to ovšem, že jsem udělala všechnu práci hned. Hezky jsem si ji rozprostřela do mnoha dní. Často na dopolední či odpolední spaní mé nejmenší, která si přitom hezky spala vedle mě v kočárku. A někdy také začala brečet hned, jak jsem vzala do ruky lopatu.S tím se ovšem musí počítat. Průměrně jsem zde trávila necelou hodinu jednou až dvakrát týdně.

Důležitá zde však byla pravidelnost. Díky tomu je část, u které mám již představu, jak by mohla vypadat, skoro hotová. Více o plánování zahrady v mém budoucím článku Člověk míní a za pochodu mění.

Rovná a rovnější

Když nemrzne a zem není úplně jako kamen, vyrovnávám také rovinaté plochy zahrady. Když tráva neroste a je pěkně slehlá, jsou najednou vidět všechny nerovnosti – támhle větší ďůlek, tuhle vyjeté koleje. Já to řeším tak, že jen přivezu hlínu a rozhrnu ji. U těchto malých úprav ani nepoužívám následné zatravňování, jelikož tráva pod zemí si poradí sama.

Stříhání jabloní

Nestříhaný svobodně rostlý strom

Další činnost, co jí zima nevadí, je střihání jabloní. Při jejich pěstování máte dvě možnosti:

1. Stříhat,
2. překvapivě nestříhat.

Špatnou zprávou je, že pokud již máte starší stromy, které stříhané byly, tak většinou musíte stříhat dál.

Což je i můj případ na naší staré zahradě. A jelikož máme stromy zdravé a plné chuti růst – rozuměj, jsou zarostlé jak Boubín, je to práce zdlouhavá. Proto je fajn, že na ní mám celou zimu. Stromům při řezu vadí jen silné mrazy. V tom případě si ovšem i já rozmyslím držet v ruce studené nůžky.

Základní pravidla řezu stromů jsou:

• Větve se nesmí navzájem překrývat,
• odstraňte výhony rostoucí kolmo k nebi,
• odstraňte slabé, poškozené či nemocné části stromu.

Řez stromů vystačí na samostatný článek, ale fakticky tyto body jsou základem a zároveň snaha vcítit se do stromu. Je potřeba mu dát prostor, aby všude mohlo slunce a strom mohl přirozeně sílit.

Takže moji milí zahradníci, i když se zdá, že příroda spí a lenoší, my určitě nemusíme! Tak využijte příhodného počasí nebo nálady a hodně dobrého pocitu, že můžete něco dělat.

A jestli nechcete, tak ono to počká. Nebojte se, pravděpodobně to za Vás nikdo neudělá! 🙂