MŮJ ŽIVOT SE ZAHRADOU

Ráda pracuji se zahradou a využívám její pestrost a bohatství! Pracuji v souladu s přírodními zákony. Ze surovin, které mi má přírodní zahrada poskytne, tvořím produkty té nejvyšší kvality!

Inspiruji lidi k vytvoření si vlastní přírody v zahradě! Aby měli své osobní místo, kde lze neustále nalézt něco k sezobnutí nebo bylinku k utrhnutí. Ukazuji proto také, jak lze zpracovat a využít plody přírodního království!

V současné době mám radost vždy, když jdu na zahradu!

Ať chci vytvořit něco nového, opatrovat už rostoucí, sklízet co se dá nebo jen tak bloumat a nasávat atmosféru.

Již se nebojím jakékoliv činnosti na zahradě. Zjistila jsem, že i když se náhodou něčemu nedaří, nedělá to ze mě automaticky špatného zahradníka.

Těší mě zpracovávat, co příroda a zahrada nabízejí. Naučila jsem se maximálně propojit fázi pěstování s fází výroby domácích produktů. Toto bohatství si pak můžu uchovat pro sebe a své blízké.

Tak to ale nevypadalo vždy

K velkému zahradničení jsem měla spíše odpor. Říkala jsem si, že se přece nebudu plahočit na zahradě pro těch pár mrkví. Okolo sebe jsem viděla babičky a jejich nekonečnou práci na zahradě. Často se dobrý výsledek pojistil chemickými přípravky. Námaha, kterou jsem viděla, mi nedávala smysl. Neměla jsem pocit, že by se výsledek vyrovnal věnované energii a času.

Zlom nastal, když jsem se odstěhovala do města. Najednou jsem začala vidět věci jinak. Chyběla mi všudypřítomná zeleň. Nechtělo se mi dávat velké sumy za malé krabičky malin a rybízu, když doma jsme je trhali do hrsti, kdykoliv jsme kolem nich šli.

Začala jsem toužit po vlastní zahrádce. Nejdříve jsem pečlivě shromažďovala a studovala všechny možné informace. Naštěstí materiálů bylo a je víc než dost. Jásala jsem, když jsem narazila na permakulturu a trend přírodních zahrad. PARÁDA! Myšlenka, že se musí pracovat s přírodou a ne proti ní, mě úplně nadchla.

Všechny svoje nově nabyté znalosti jsem se snažila uplatnit i v praxi. Nejdříve pouze na balkoně. Některé rostliny rostly spokojeně, ale některé vůbec. Mnohdy jsem zvažovala, zda se na to nevykašlat. Že zahradničení není nic pro mě, že to přenechám erudovanějším a schopnějším lidem.

Když jsem například na podzim musela vynosit z balkonu všech deset kýblů plných země od pěstování rajčat, myslela jsem, že se na to vykašlu. Strávila jsem s nimi tolik času a energie a ve finále jsem neměla skoro ani rajče na chleba, natož na nějaké vaření, nedej bože na nějaké zpracování do zásoby.

"Já se nedám!"

Naštěstí touha byla silnější. Když jsem se po třech letech přestěhovala z města opět na venkov, začala jsem získané informace uplatňovat ve větší míře.

Nejdříve jsem si ujasnila své priority:

  • Aby zahrada byla jedlá!
  • Aby byla spíše bezúdržbová!
  • Aby vypadala přirozeně!
    Jako něco, co už tu dávno bylo a já jsem to pouze učesala a přizpůsobila našim potřebám.
  • A hlavně jsem požadovala zahradu bez chemie!

Plány se víceméně daří. Dnes, i když se práci na zahradě nevyhýbám, si můžu zvolit, kolik času a fyzické námahy chci investovat.

S chutí zpracovávám suroviny a materiál, které na zahradě najdu. Mám radost, že svým dětem a celé rodině mohu dopřát jen to nejkvalitnější, aniž bych zruinovala rodinný rozpočet!

Jelikož mám pocit, že by tyto informace mnoho lidí uvítalo, připravila jsem pro vás ZDARMA e-book BAZALKOVÉ PESTO ZE SEMÍNKA!

V 8 krocích zde ukazuji, jak si vypěstovat dostatek bazalky pro vlastní skleničku plnou chuti a vůně.