Dřevěný popel a biouhel jsou dvě věci, které zahradě jenom prospějí. Každý však jinak. V článku jsem rozebrala základní vlastnosti obou a možnosti, jak je ideálně využít na záhonech. A opravdu se nevyplatí tyto dvě složky zaměňovat.
Dřevěný popel je jednou z nejstarších forem hnojiva, které lidstvo používalo. Již naši předci jej využívali k obohacení půdy o důležité minerály.
Popel ze dřeva je totiž bohatý na vápník, draslík, fosfor, hořčík a další minerály, které jsou pro rostliny nezbytné. Pokud ti chemie zrovna moc neříká, sepsala jsem důvody, proč by v půdě neměl být jejich nedostatek.
Dřevěný popel má také schopnost neutralizovat kyselost půdy, což je častým problémem vyčerpaných půd.
Díky této vlastnosti ho však NESYP ke kyselomilným rostlinám jako jsou borůvky, rododendrony, azalky, vřesy apod. Zvláště rododendrony by ti díky své nesnášenlivosti vápníku vůbec nepoděkovaly.
Mezi hlavní patří brambory, cibuloviny a rostliny náročné na výživu např. rajčata a papriky. Ocení ho také jahody a další bobuloviny.
Důležité je nesypat ho ve velké vrstvě – opravdu stačí poprášit a klidně během sezóny později zopakovat.
Dřevěný popel je vzácnost, kterou nikdy jen tak nevyhoď! Zahrada ti za to poděkuje bohatou úrodou.
A pak tu máme biouhel. V domácím prostředí se s ním setkáš, jako s nespálenými zbytky dřeva v popelu – v kamnech nebo třeba po ohýnku v létě.
Nebo se vyrábí cíleně jako produkt ke koupi. Nejčastěji bez přístupu vzduchu, tzv. pyrolýzou, protože je to tak nejefektivnější a vznikne ho nejvíce.
Na výrobu biouhlu se používá štěpku, větve a jiná biomasa. Biouhel obsahuje minerální látky, které obsahovala už předtím daná biomasa, ale vyznačuje se hlavně vysokým obsahem uhlíku.
Je to vlastně takové dřevěné uhlí. Avšak ve formě drobných zrníček a nepoužívá se na topení.
Zapracování biohlu do půdy se používá i jako bezpečné uložení obrovského množství uhlíku (na několik staletí), zachyceného předtím fotosyntézou z ovzduší. V současnosti se tento způsob používá i jako jeden ze způsobů snížení emisí skleníkových plynů.
Pokud ho aplikuješ do půdy, je lepší, když ho nejdřív necháš nasáknout třeba kopřivovou jíchou nebo promícháš s kompostem. Urychlíš tak osídlení biouhlu příznivými půdními bakteriemi.
Biouhel můžeš použít i jako mulč, který bude půdu chránit před vysycháním i před plevelem. Vypadá přírodně a pokud se dostane pod nože sekačky na trávu, nemá tak devastující účinky.
Samotný dřevěný popel ani biouhel však půdu nezachrání.
Půda obohacená o dřevěný popel nebo biouhel bude určitě obsahovat více živin i podporovat půdní život. Mělo by to však patřit jen mezi dílčí opatření, jak se o půdu starat.
Nesmíme zapomínat neustále půdu obohacovat o organickou složku – hnojením hnojem, zeleným hnojením, mulčováním a nevyčerpávat ji jednostranným pěstováním stále toho samého.
Přírodní pěstování, tzn. aby zahrada byla jedlá a přívětivá pro všechny, znamená kombinovat více přístupů a pravidel. Díky tomu bude zdravá půda, pěstované rostliny i my.
Mimo jiné je optimální, když na záhonech střídáš rostliny z různých čeledí i s jinými nároky na výživu. Jak ale vše naplánovat, aby dobře bylo?
Přidej se ZDARMA na webinář NAPLÁNUJ SI ZAHRADNÍ SEZÓNU 2024.
Koná se už tento pátek 16. února.
Díky webináři už nebudeš tápat, kam co vysít nebo vysadit, a už se ti také nestane, že bys na něco zapomněl/a!
Použité zdroje: