Proč si na zahradě hýčkat pichlavou štětku?

Štětka se objevuje v přírodě volně. Najdeme ji v silnici u příkopů, na okrajích lesa, na hrázích rybníků, v blízkosti tůní nebo i na rumištích.

Má ráda vlhko, ale zároveň hodně slunce. Když se splní tyto podmínky, odmění se vzrůstem až 2 metry a bohatými květy od července do září.

Pozor je to dvouletka a první rok se objeví na zemi pouze růžice hladkých listů s pichlavými okraji. Až 2. rokem roste do výšky a kvete.

U nás se nejčastěji vyskytuje štětka planá (Dipsacus fullonum) nebo soukenická (Dipsacus sativus).

Na zahradě si ji můžete vysít nebo budete mít štěstí, že si vaši zahradu vybere sama. Tak jako například u nás.

A proč si tuto dvouletku na zahradě hýčkat?

Jakmile začne kvést, dovede přinést do zahrady nejen krásu, ale pochutnají si na jejím nektaru různí hmyzáci – včely, čmeláci i motýli.

Jakmile zase dozrají její plody – světle hnědé nažky, představuje hostinu pro ptáky. Nejčastěji se na ní krmí hlavně stehlíci. Na jednu rostlinu se jich klidně slétne celé hejno a to je pak úžasný pohled.

Její léčebné účinky

Na zahradu nepřiláká jenom hmyz a ptáky, ale z jejích léčebných účinků můžeme profitovat i my. Sbírá a suší se její kořen v 1. roce růstu – tedy tehdy, kdy ještě nekvete. Ideálně na podzim, kdy se síla rostlin stahuje pod zem.

• Dovede povzbudit naši imunitu.
• Má velmi silné antirevmatické účinky.
• Pomáhá i s léčbou boreliózy.
• Vnější obklady z odvaru štětky hojí např. popraskané prsní bradavky, rty a jinak poškozenou pokožku – např. při atopickém ekzému.

Takže, jak vidíte, zahradu štětka opravdu obohatí ve všech směrech. A byla by škoda, kdybychom si ji na nějakém místě opravdu nehýčkali.

Zajímá vás, co ještě doplnit do zahrady, aby byla nejen krásná, ale i jedlá?

Přidejte se třeba do kurzu Jedlé keře, kde se mj. budeme věnovat tomu, které keře jsou vhodné pro hmyzáky a ptáčky na zahradě, i které pomohou našemu zdraví.

Zdroj informací o bylině: Jaroslava BEDNÁŘOVÁ: Herbář aneb od anděliky k žindavě, Praha 2015.