Mrkev – oblíbená zelenina i méně známá léčivka

Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by neznal mrkev. Díky její sladkosti i variabilitě využití ve studené či teplé kuchyni je velmi oblíbená. Mnoho jídel z naší i světové kuchyně se bez ní neobejde a v některých případech hraje v receptu hlavní roli – typicky mrkvová polévka či dušená mrkev.

Však se také stala podle posledních statistik 3. nejčastěji pěstovanou zeleninou na světě.

Špetka historie

Mrkev, jak ji známe dnes, byla vyšlechtěna z divoké mrkve až v 17. století v Nizozemsku. Objevila se zde také prvně její dnes typická oranžová barva kořene, který byl do té doby hlavně černý.

Velmi brzy vytlačily nově vyšlechtěné odrůdy do té doby běžně pěstované a konzumované starší druhy kořenové zeleniny jako byl pastinák nebo sevlák zeleninový.

V dnešní době si můžete vybrat z široké palety barev, ale i tvarů a velikostí.

variabilita odrůd mrkve

Mrkev jako lék

Mrkev, hlavně divoká, se dříve využívala jako významná léčivka. Zdraví prospěšné látky obsahují však i šlechtěné odrůdy.

  • Kořen podporuje trávení a posiluje imunitu. Jeho šťáva pomáhá při ischemické chorobě srdeční. Pravidelné pojídání mrkve pomáhá vylučovat z těla střevní parazity. Mrkvové pyré pomáhá tradičně v léčbě a ve zmírnění příznaků u bakteriálního průjmu.

    Betakaroten nazývaný také jako provitamín A způsobuje ono výrazné oranžové zabarvení kořene. Tento významný antioxidant podporuje obranyschopnost organismu a bojuje proti rakovinovému bujení. Zároveň chrání oční sítnici a kůži před slunečním zářením. Konzumace mrkve nám prospívá především v zimě, kdy je málo světla – stačí jí sníst denně 50 g.

    Kořeny divoké mrkve jsou velice aromatické a v některých kulturách je používali jako afrodiziakum.
  • Rozdrcené listy se přikládají jako obklady na špatně se hojící rány, popáleniny a omrzliny.
  • Čaj z kvetoucí nati se vaří při chronickém onemocnění ledvin a onemocnění močových cest, jelikož stimuluje tvorbu moči a čistí krev.
  • Semena pomáhají odvodňovat, čistí krev a podporují tvorbu mléka u kojících maminek. Zároveň působí podobně jako fenyklová nebo kmínová semena proti nadýmání.
květy mrkve

Pěstování mrkve

Mrkev potřebuje pro zdárný růst a hladký kořen kyprou a písčitou půdu. Ideální je zvolit pro ní záhon s 30 cm připravené půdy s jemnou strukturou zbavené větších kusů – kamene, dřeva apod.

Mrkev vysejte do hloubky 0,5 až 1 cm. Pokud vyséváte do řádku můžete rýhu, do které jste semena vyseli, zasypat pískem. Dobře udržuje vláhu, je sypký a kyprý, takže ho klíčky snadno prorostou a zároveň si označíte místo, kde máte v řádku vysetou mrkev, což vám usnadní pletí.

Klíčí pomalu (2 – 4 týdny), proto ji můžete vysít už brzy na jaře. Pro pravidelnou úrodu lze její výsevy naplánovat tak, že každých 14 dní vysejete další a to až do července.

Pokud pěstujete mrkev na uskladnění, zvolte pozdní odrůdy a výsev stihněte do konce dubna, ať stihne pořádně dozrát.

Pro úspěšné vzejít mrkve je potřeba udržovat záhon vlhký – tomu pomůže bílá netkaná textilie, která udržuje lépe vlhkost v půdě a zároveň jí brání před vysušováním větrem. Pomůže také jemný až průhledný mulč, který však nesmí bránit drobným semínkům vyklíčit. Osvědčila se mi drcená sláma – kterou jsem rok před tím mulčovala cestičky a během té doby se rozpadla na drobné kousíčky.

Finální vzdálenost zralých mrkví by měla být 5 – 10 cm podle vzrůstu dané odrůdy mrkve. Proto pravidelně mrkev protrhávejte.

Malé mrkvičky můžete i s natí používat pokrájené jako posyp polévky, do pomazánky či přidávat do smoothie. Později si pochutnávejte na mladých sladkých mrkvičkách. Pokud nať utržené a vyjednocené mrkve nezužitkujete, zamlčujte jí ostatní mrkve, které na záhonu zůstaly.

Mnozí pěstitelé nedají pro úspěšnou sklizeň dopustit ani na vhodně zvolené datum určené k výsevům mrkve – tzv. pěstování podle fází měsíce. Mrkev jako zemní zeleninu vysévají proto jen tehdy, když se Měsíc nachází v některém ze zemských znamení.

Mrkev je dvouletá rostlina, která v prvním roce sbírá sílu do kořene a až následující rok kvete a dozrávají semena. Kvetoucí mrkev je velkým lákadlem pro mnohé hmyzáky na zahradě. A ze semen si zajistíte úrodu na další rok a zároveň další přípravek do vaší domácí lékárničky.

mrkev potřebuje kyprou půdu

TIP PRO SNAZŠÍ PĚSTOVÁNÍ: Značkovací výsev

Mrkev potřebuje hlavně při klíčení a počátečním růstu odplevelenou půdu. Jelikož však dlouhou dobu od výsevu, je občas obtížné udržet záhon bez nežádoucích rostlin.

Abyste při pletí věděli, kde můžete s klidem projet motyčkou, vysejte společně s mrkví i pár semínek ředkviček do každého řádku. Rychle klíčící ředkvičky vám označí místo, kde v budoucnu poroste mrkev. Obě rostliny si nekonkurují, protože ředkvička dorůstá dříve než mrkev začne nabývat na rozměrech.

Mrkev je dobré pěstovat v blízkosti cibule, pórku nebo kopru. Jejich vůně odpuzuje pochmurnatku mrkvovou a odradí ji od kladení vajíček. Zároveň je vhodné nepěstovat v následujících letech na stejném místě znovu mrkev a jinou kořenovou zeleninu.

Chcete se dozvědět podrobnosti o přírodní ochraně rostlin?

A bez nutnosti použít chemii?

Někdy stačí správně zvolení sousedé, jindy přírodní postřiky nebo jiné ochranné prostředky.

Podrobně se tomu věnuji v úspěšném kurzu Přírodní ochrana rostlin, jehož další běh je připraven.

Protože všichni si chceme na své zahradě pochutnat a mít bohatou úrodu!

Ať se vám všem daří a vše roste tak, jak si přejete.

Neustále mě překvapuje, kolik nám zahrada může poskytnout hojnosti, když máme otevřené oči i mysl. Na své zahradě pěstuji ruku v ruce s přírodními zákony pestrou škálu zeleniny, ovoce i bylinek. Baví mě vše zpracovávat a hledat další možnosti využití pěstovaného i divokého! Mám radost, když mohu ostatním ukázat, jak si vytvořit vlastní jedlý ráj z toho, co je kolem k dispozici - snadno a elegantně!
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů