Dřevěný popel a biouhel jsou dvě věci, které zahradě jenom prospějí. Každý však jinak. Čti dál a vysvětlím ti základní vlastnosti obou i možnosti, jak je ideálně využít na záhonech. A opravdu se nevyplatí tyto dvě složky zaměňovat.
Dřevěný popel je jednou z nejstarších forem hnojiva, které lidstvo používalo. Již naši předci jej využívali k obohacení půdy o důležité minerály.
Popel ze dřeva je totiž bohatý na vápník, draslík, fosfor, hořčík a další minerály, které jsou pro rostliny nezbytné. Pokud ti chemie zrovna moc neříká, sepsala jsem důvody, proč by v půdě neměl být jejich nedostatek.
Dřevěný popel má také schopnost neutralizovat kyselost půdy, což je častým problémem vyčerpaných půd.
Díky této vlastnosti ho však NESYP ke kyselomilným rostlinám jako jsou borůvky, rododendrony, azalky, vřesy apod. Zvláště rododendrony by ti díky své nesnášenlivosti vápníku vůbec nepoděkovaly.
Mezi hlavní patří brambory, cibuloviny (česnek, cibule, pórek apod.) a rostliny náročné na výživu např. rajčata a papriky. Ocení ho také jahody a další bobuloviny.
Důležité je nesypat ho ve velké vrstvě – opravdu stačí poprášit a klidně během sezóny později zopakovat.
Dřevěný popel je vzácnost, kterou nikdy jen tak nevyhoď! Zahrada ti za to poděkuje bohatou úrodou.
Čím se liší od dřevěného popela? V domácím prostředí se s ním setkáš jako s nespálenými zbytky dřeva v popelu – v kamnech nebo třeba po ohýnku v létě.
Často se vyrábí cíleně jako produkt ke koupi. Nejčastěji bez přístupu vzduchu, tzv. pyrolýzou, protože je to tak nejefektivnější a vznikne ho prostě nejvíce.
Na výrobu biouhlu se používá štěpku, větve a jiná biomasa. Biouhel obsahuje minerální látky, které obsahovala už předtím daná biomasa, ale vyznačuje se hlavně vysokým obsahem uhlíku.
Je to vlastně takové dřevěné uhlí. Avšak ve formě drobných zrníček a nepoužívá se na topení.
Zapracování biohlu do půdy se používá i jako bezpečné uložení obrovského množství uhlíku (na několik staletí), zachyceného předtím fotosyntézou z ovzduší. V současnosti se tento způsob používá i jako jeden ze způsobů snížení emisí skleníkových plynů.
Pokud ho aplikuješ do půdy, je lepší, když ho nejdřív necháš nasáknout třeba kopřivovou jíchou nebo promícháš s kompostem. Urychlíš tak osídlení biouhlu příznivými půdními bakteriemi.
Biouhel můžeš použít i jako mulč, který bude půdu chránit před vysycháním i před plevelem. Vypadá přírodně a pokud se dostane pod nože sekačky na trávu, nemá tak devastující účinky.
Samotný dřevěný popel ani biouhel však půdu nezachrání.
Půda obohacená o dřevěný popel nebo biouhel bude určitě obsahovat více živin i podporovat půdní život. Mělo by to však patřit jen mezi dílčí opatření, jak se o půdu starat.
Nesmíme zapomínat neustále půdu obohacovat o organickou složku – hnojením hnojem, zeleným hnojením, mulčováním a nevyčerpávat ji jednostranným pěstováním stále toho samého.
Tento klub je jedinečný od podobných na trhu tím, že kromě přírodního zahradničení v něm podle aktuální roční doby probíráme i co z toho uvařit
+ jaké jedlosti najdeš volně rostoucí kolem sebe
+ výrobu základních bylinkových prostředků do domácí lékárničky.
PROSTĚ TAKOVÝ MIX TOHO VŠEHO – PROTOŽE VŠE SPOLU SOUVISÍ.
Díky tomu získáš nejen více chuti, ale i zdraví a soběstačnosti!
Pokud tě podobný přístup k životu a bohatosti zahrady i přírody láká, vyzkoušej si klub na 1 měsíc >>>
Protože člověk na vše nemusí být sám, ale může mít pohodovou průvodkyni na své vysněné cestě!
Nech si pomoci s objevením hojnosti jídla a chutí nejen na záhonech.
Použité zdroje: