Není zem jako zem

JAK NA DOMÁCÍ SUBSTRÁT PRO ZASETÍ SEMÍNEK!

Blíží se jaro a já zase nestíhám! Bazalkám už měly koukat ze země první lístky a na okně už jsem chtěla mít přichystané misky na vysetí ostatních semínek. Ale jako vždy – v lednu bylo jaro daleko a na všechno bylo dost času. Než jsem se stačila ohlédnout, byl najednou konec února. Kam se ten měsíc poděl?! Asi to bude tím, že je o dva tři dny kratší než normálně. 🙂

Semínka už mám. A teď potřebuji zem, do které semínka položím jako do peřinky. Doby, kdy jsem si kupovala speciální substrát přímo na výsev, už jsou dávno za mnou.

Nějak mi přišlo, že přeci nemůže být tak složité si ho namíchat doma sama. Že v přírodě semena také vzejdou bez sterilního a ideálního prostředí.

Po pár pokusech a omylech a trochu bohatší o nějakou teorii jsem to zvládla. Nezabývala jsem se podmínkami pro náročné rostliny. Jestli je budu někdy zkoušet vypěstovat, bude prvním a logickým krokem zjištění informací, co tyto rostliny potřebují. Teď mi jde hlavně o to, jak si namíchat vlastní substrát pro většinu běžných semínek.

SLOŽENÍ PĚSTEBNÍHO SUBSTRÁTU:

1. hlína jako základ

Největší část budoucího substrátu tvoří hlína nebo taky obyčejná zem. Nejraději mám tu z krtinců. Je krásně kyprá a hezky se s ní pracuje. Dám tedy do kolečka pár krtin.

2. odlehčující složka

Pak přidám něco na vylehčení půdy, aby měla klíčící semínka a nové kořínky snazší cestu. Stačí písek nebo někdo rád používá perlit – vulkanické expandované sklo, které dobře provzdušňuje zem a zároveň umí absorbovat vlhkost.

Já jsem letos použila kombinaci písku a drobného keramzitu, který nám zbyl ze stavby domu. Keramzit je jíl, který vypálením v pecích a následnou expanzí zvětší až 3,5x svůj objem. Ač je to uměle vytvořený materiál, tak je v přírodě bez problémů rozložitelný. Je lehký a neporézní. Možná ho znáte z květináčů, kam se používá jako okrasné zakrytí hlíny. Často se využívá také na hydroponické pěstování rostlin.

3. živiny

Jako poslední část jsem přidala trochu rašeliny. Měly jsme jí doma jeden pytel (cena z tomboly na místním plese) a byla by škoda ji nevyužít. Jinak se dá také použít listovka (rozložené listí) nebo kompost.

Vše dobře drží vlhkost, zároveň půdu provzdušňuje a dodává jí potřebný humus a dobré podmínky pro neviditelný půdní život.

Následuje pečlivé promíchání. S tím u nás není většinou problém, jelikož mým ratolostem stačí dát k dispozici lopatky a za chvíli je hotovo! 🙂 Výslednou směsí naplním připravené květináče a misky.

Letos prvně vyzkouším i předpěstovávání v papírových obalech na vajíčka. Hodně lidí na ně nedá dopustit. Tak jsem zvědavá a o výsledky se určitě podělím.

Hodně pěstitelů, kteří si dělají vlastní substráty, hlínu propařují nebo sterilizují v mikrovlnce. Zbaví se tak plísní a všech možných breberek. Zároveň se tak ale zbaví i půdních mikroorganismů, které jsou pro dobré vlastnosti půdy nepostradatelné.

Já to občas dělám se zemí pro domácí květiny. Už se mi totiž stalo, že hlína doma divně voněla a rostla na ní plíseň.

PROČ NEKUPUJI JEDNODUŠE ZEMINU Z OBCHODU?

• NEPODPORUJI KONZUMNÍ ZPŮSOB ŽIVOTA! Přijde mi, že z obchodu zeminou se stal jen velký často nesmyslný byznys! Platíme hlavně za reklamu a za krásné obrázky na plastových pytlích. Výrobci se nás snaží přesvědčit, že se neobejdeme bez speciálního substrátu. Že bez něj to prostě nejde, že bez něj nic neporoste 🙂
• DRŽÍM SE EKOLOGIE! Je normální kupovat hlínu, která je všude kolem nás, v plastovém balení, které cestovalo do obchodu bůhví odkud?
• PRACUJI BEZ CHEMIE! Při poslední návštěvě hobby marketu jsem s hrůzou zjistila, že výrobci přidávají už i přímo do substrátů umělá hnojiva. Opět se vyplatí číst složení ­– bohužel i u země.

Jestliže je zemina namíchaná, můžeme začít zahradničit ze semínek. Jak například na vypěstování bazalky ze semínka se dozvíte v mém chystaném e-booku zdarma.