Rakytník – odolný keř do každé zahrady plný vitamínu C

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je odolný keř, kterému nevadí ani chudá půda ani mráz. Jeho plody mají několikanásobně vyšší obsah vitamínu C než citrusy – říká se mu proto také „citrónovník severu“.

Jeho nevýhodou mohou být celkem nepříjemné trny, ale v poslední době je na trhu široká nabídka odrůd, které se jeho přirozenou trnitost snaží minimalizovat.

Na druhou stranu můžete nemusíte brát tuto vlastnost jako negativní a využít ji k vytvoření neprostupné přírodní hranice pozemku.

Rakytník běžně doroste minimálně 2 metrů. Patří mezi dlouhověké keře, který se v ideálních podmínkách může dožít až 100 let.

Koření velmi mělce (maximálně do hloubky 60 cm) a patří mezi tzv. dusíkáče. Což znamená, že na jeho kořenech najdete hlízkové bakterie, které umí vázat vzdušný dusík. Ten se později uvolňuje do země a vyživuje tak nejen keře rakytníku, ale i okolní půdu. Někdy se využívá doplňková výsadba rakytníků k zúrodnění ovocných sadů.

Autor: Johann Georg Sturm (Painter: Jacob Sturm) – Figure from Deutschlands Flora in Abbildungen at http://www.biolib.de, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=735980

Co potřebuje, aby zdárně plodil

Rakytník se nedovede opylovat sám, takže si vždy musíte pořídit minimálně 2 rostliny. Tento trnitý keř potřebuje, abyste zasadili minimálně jednu samčí rostlinu na 1 – 9 samičích rostlin. Dobrou zprávou je, že jeden samec opyluje i různé kultivary samčích rostlin. Takže můžete vyzkoušet širokou nabídku chutí, velikostí, zabarvení a menší trnitosti keřů.

Rostliny se opylují pomocí větru. Proto zasaďte samčí rostlinu na začátek výsadby samičích keřů ve směru nejčastějšího proudění větru.

Samčí a samičí rostliny od sebe poznáte podle jejich květů. Samčí květy jsou větší a hustěji rozmístěné po větvích.

Rakytník můžete množit výsevem, hřížením nebo odkopnutí kořenového výmladku. Hlavně samičí rostliny totiž rády odnožují, takže si je takto můžete jednoduše množit. Nebo můžete také s touto vlastností rakytníku dopředu počítat a nechat ho zakrýt část svahu, záhonu apod.

Rakytník kvete v dubnu až květnu a jeho plody sbíráte dle odrůdy od července a někdy i celou zimu, pokud vás ptáci nepředběhnou. Na době sklizně záleží na úrodě, pěstební oblasti i počasí.

Rakytník na slunném stanovišti bohatě plodí.

Sběr bobulek

Obírání plodů z keře je obtížnější díky trnitým větvičkám a také díky tomu, že jednotlivé bobulky nejdou snadno utrhnout. V plné zralosti vám často při utržení prasknou v prstech. Proto nepoužívejte na jejich sběr košík, ale raději misku a otrhanou úrodu hned zpracujte.

V jejich původní domovině – Rusku je sklízeli tak, že je nechali zmrznout a pak kuličky jednoduše z keře setřásli na rozložené plachty.

U náš je to komplikovanější tím, že než by stačily plody zmrznout, často buď přezrají a opadají nebo se stanou vítanou pochoutkou různých opeřenců.

Někteří to pak řeší tak, že ostříhané obsypané větvičky uloží do mrazáku. Po jejich úplném zmražení je jednoduše oklepají. Nevýhodou tohoto způsobu je, že větším střihem můžete výrazně zkrátit životnost celého keře.

Jak prospívá vašemu zdraví

Kromě vitamínu C obsahuje také vitamíny A, B, C, D, F nebo K, aminokyseliny, cukry, třísloviny a silice. Podporuje správné fungování imunitního systému, zlepšuje činnost mozku a zkvalitňuje stav cév a celkově krevního oběhu.

Možné využití rakytníku

  • SUŠENÍ
    Nasušením bobulek, listů i kůry rakytníku získáte úžasnou přísadu pro přípravu domácích čajových směsí. Teplému nápoji dodají barvu, vůni, chuť a především mnoho zdraví příznivých látek.
  • MRAŽENÍ
    Rozmixujte bobule rakytníku a nechte zmrznout ve formičkách na led. Později můžete využít tyto kostky k ochucení vody nebo čaje. Jednoduše takto nahradíte citron.
  • KVAŠENÍ
    Úžasně propojíte jeho úžasné výživové vlastnosti s biologickou aktivitou přirozeně se vyskytujících kvasinek. Kvašené věci totiž nejen prospívají našemu trávení, ale zvyšují využitelnost živin z použitých surovin.
  • NALOŽENÍ DO MEDU
    Pokud pravidelně používáte med, můžete obohatit jeho chuť i výživnost přidáním rakytníku. Takovýto med potom raději uchovávejte v ledničce.
    Pokud zůstane při pokojové teplotě, může se stát, že zkvasí. Tento proces není na škodu, jen musíte počítat s tím, že snížíte jeho sladivost a pozměníte jeho chuť.

Zajímají vás další keře, na kterých si můžete pochutnat a zkvalitnit si svůj jídelníček?

Vstupe do kurzu JEDLÝ PLOT a získejte znalosti, jak nakombinovat vhodné keře tak, abyste z nich měli užitek co nejdéle.

A protože keře je vhodné sázet teď na podzim až do zámrzu půdy, máte ideální čas zjistit, co potřebujete vysadit.

Během 5 dní kurzu zjistíte, co které keře potřebují, jaké mají prostorové nároky, kdy kvetou a plodí a čím je posadit, abyste je podpořily i ochránily před škůdci či chorobami.
Pokud se budete potřebovat na něco doptat, můžete se na mě kdykoliv obrátit.

Máte nějaké další dotazy?

Napište mi na e-mail: petra@zahradaspetrou.cz.

Ráda pracuji se zahradou a využívám její pestrost a bohatství! Pracuji v souladu s přírodními zákony. Ze surovin, které mi má přírodní zahrada poskytne, tvořím produkty té nejvyšší kvality! Nasměřuji Vás k vytvoření přírody v zahradě! Abyste i vy měli své osobní místo, kde najdete neustále něco k sezobnutí nebo bylinku k utrhnutí. To vše bez použití chemie a co nejméně náročné na čas. Zároveň Vám ukážu, jak zpracovat a využít plody Vašeho království! Více o mně zde >> Kdybyste se chtěli podělit o zkušenosti a problémy s přírodní zahradou, budete vítáni v naší uzavřené skupině na facebooku! >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Se mnou na Facebooku
  • Jakou zeleninu pěstovat na zahradě?

    Nechte si poslat návod JAK VE 3 KROCÍCH ZJISTIT, CO POTŘEBUJI NA ZAHRADĚ!

  • Nejnovější články
  • Kategorie